- Štítky blogu
- zahrada
- fotografie
- nostalgie
Jak se fotí čtyřlístky
Někdo by řekl, že prostě vezmu foťák nebo mobil a vyfotím co chci, vždyť na tom nic není … s dnešní technikou …
Hm, hm, jo jo... zas tak jednoduché to ale není. Nejdůležitější je ... hádejte ... no přece ... MÍT CO FOTIT 🍀.
Zkuste najít tolik čtyřlístků, že se vám z toho zatočí hlava a ani je neudržíte v ruce! V jednom, dvou, maximálně třech dnech po sobě jdoucích, protože pokud to nestihnete, už vám ti krasavci blednou nebo jsou rozmáčení či jinak nevzhlední…
A taky je třeba v tom věčném shonu MÍT NA FOCENÍ ČAS... Vlastně dost času i prostoru - na přípravu všeho potřebného okolo, na samotné aranžování a focení, na vnímání tvořivého kouzlení … A vychytat zrovna to správné počasí ve správnou denní dobu, protože fotím venku při denním světle, na čerstvém vzduchu, za zpěvu ptáčků, bzučení včeliček a vůbec v klidu a míru, když je sluníčka i stínu tak akorát, nefouká zrovna vítr ... co vítr - ideálně ani větřík, neprší, nepadají trakaře a ani broučci nelezou do záběru, mušky se neučí plavat mezi připravenými čtyřlístky a široko daleko neletí třeba vlaštovička, která to hold nestihla - ehm - pustit třeba vedle do trávníku … 🙃
Ono není kolikrát ani zaručeno, pokud najdu dejme tomu najednou nějakých 50 i víc čtyřlístků, že vyfotím to co bych si v tu chvíli představovala … Věřte nebo ne, ale KAŽDÝ ČTYŘLÍSTEK PROSTĚ NENÍ MODELKA ... vlastně model ...🙃 a ikdyž tak na první pohled vypadá, nemusí být pro fotografii vždycky ten správný …
Každý kus zkrátka není výstavní... Bývají buď okousané nebo různě děravé, pokřivené, tvarově nesourodé, flekaté, barevně nevyvážené anebo taky, světe div se, STYDLIVÉ 🤭 ... Jak to? Prostě se při aranžování jeden lístek schovává za druhý nebo čtvrtý za třetí a ne a ne se nechat vyfotit celý... Nebo se kroutí a různě potápí až je nakonec vyřazen z první ligy ...
V každém případě čtyřlístky celý život hledám moc ráda. Snad je to vášeň, nadání nebo nějaká moje potřeba … Nevím, ale funguje mi to 🥰.
Každý rok od prvních nesmělých jarních paprsků, kdy už vzduch i zem začíná vonět, docela netrpělivě vyhlížím, kdy už to začne... Hledám, koukám a nakukuju asi jako každý koho to baví...
Někdy si jen tak jdu životem ... najednou zpozorním a zvláštním způsobem cítím, že je správný čas vydat se tiše, pomalu, zlehka trávníkem ... mám pocit, že mě k sobě přitahuje a láká, jakoby snad tančil a já se snažím chodit tak, abych se ani lístečku nedotkla … Skoro nedýchám, užívám si tu povznesenou atmosféru a jen tak koukám, jestli opravdu něco najdu, těším se … Obvykle je to zážitek s kýženým nálezem, ovšem někdy se najednou stane BUM, BŘINK, RATATÁ a já zjistím, možná samým vzrušením nebo tím, že už jsem hold "děvče kapku v letech" 😁, že na jedno oko blbě vidím a druhé mi slzí... … no jo, asi samým štěstím ...🫢
Nemyslete si, i já musím ta zelená štěstíčka hledat, ikdyž mi už nějaký pátek rostou na zahradě... Není to vždycky tak úplně jednoduché, jak se zdá... Nerostou houfně celý rok, mají svou jarní sezónu, kdy jich bývá víc než jindy, kdy jsou snad ještě hezčí a vyžehlenější... A taky NEJSOU POŘÁD NA STEJNÉM MÍSTĚ … Nicméně pevně doufám a věřím, že se budou i nadále stěhovat v rámci toho našeho Čtyřlístkova …🍀
Když se tedy konečně zadaří ve správném roce, týdnu a rozpoložení celého vesmíru, kdy už je konečně po dešti a trávník se tváří šťavnatě a pokud je čtyřlístková úroda dostatečně veliká, stihne se úspěšně "sklidit" dřív než přiběhne zvědavá slepičí parta nebo než přijede sekáč se sekačkou 😱, já zrovna v tu chvíli docela dobře vidím a mám i dostatek času a prostoru, počasí spolupracuje a světla je tak akorát, baterka je včas nabitá, přístroj připravený, stačí už jen zvolit správný úhel, nemít rozklepané ruce a …
… DĚJ SE VŮLE BOŽÍ … Fotka raz dva ... brnkačka, že? 😍



